Šestá Rc Rally Tábor 2oo7

29.7.2oo7
  Na startu se nesešlo mnoho jezdců, ale o to více se jednalo o zvučná jména. Všichni to pojali jako test na setkání mistrů a bylo se na co koukat. Hned první Rz, která se jela na gumě a asfaltu, nabídla pár velice zajímavých okamžiků. Nikdo nevěděl jak se auta budou chovat na tomto povrchu a to se projevilo. Snaha nastavit, tak aby bylo dobře to snad ani nešlo. Přejezd byl vražedný a to by asi asfaltové nastavení nevydrželo a proto byl zvolen snad u všech kompromis. Něco mezi šotolinovým nastavení a asfaltový. Nakonec se vyplatila zodpovědná a přesná jízda. Tu předvedl v první Rz Honza Petr. Všichni co se snažili zatáhnout končili v prostorách kolem trati a ztráceli drahocenné vteřinky. Druhou Rz na stejném povrchu vyhrál svojí dravou, ale bezchybnou jízdou Lukáš Mrnka.
  Pole se přesunulo do servisu a nadešli přípravy na asfalt. Pauza nebyla příliš dlouhá a proto se muselo docela makat. Ale vše se stihlo a mohlo se nastoupit na druhou rundu Rz. Zde se do velkého trháku rozhodl nasadit Radek Pavliš, ale skvěle vyhlížející čas mu zkazil kontakt s časomírou. Tím předal vítězství v Rz do rukou opět Honzovi. Druhé kolo v obráceném směru se povedlo Radkovi vyhrát a začal stahovat ztrátu z předchozí zkoušky. Zde se začalo vyvíjet i více soubojů a nejen na předních příčkách. Například začal boj o 6.místo mezi Pepou, Liborem a Matym ml. Pepa by se určitě měl řadit výše, ale testoval pneu na setkání a ne všechny byli vyhovující. Další docela zajímavý boj začal i o 9.místo a to mezi Petrem Jarošem a mnou. Ale na pozoru se musel mít i Luboš Hrstka, neboť velice pěkně se rozjel i Míra Percl a Luba stěží držel svůj náskok.
 
  Po těchto Rz se přešlo na nezpevněný povrch. Tam se mělo začít rozhodovat o konečném pořadí. Opět nic nechtěl nechat náhodě Honza. Ovšem Vláďa a Radek také nechtěli hrát druhé housle a rozdíly mezi těmito třemi jezdci byli po první šotolinové Rz minimální. Do obrácené Rz zavelel k útoku Vláďa a stáhl náskok Honzi na pouhou 1s a odsunul Radka na třetí místo. Mezitím se mezi sebou začali přetahovat Lukáš a Martin o čtvrté místo, ale byli stále na dostřel první trojici. Pepa Jiřička vyměnil motor (+30s) a tím získali kluci opět šanci ještě chvilku si ho podržet za zády, ale hned první Rz s novým motorem naznačila, že to byla dobrá myšlenka. A Pepa se opět zařadil do skupiny o posty nejvyšší alespoň v Rz. V boji o deváté místo se nadechl i Petr a vytvořil si náskok. Na konci startovního pole se pral s autem a i sám se sebou Radek Petik, ale následné odstoupení byla docela škoda. Všichni jsme nějak začínali a jinak než na soutěžích se to moc nedá naučit. Snad příště až dokonce. Mezitím si Radek začal hrát s tratí a vyhrál 3Rz po sobě. Vrátil se zpět na druhé místo a stahoval i náskok Honzi. Ten se snažil bránit první místo co to šlo a v 11Rz si vítězství trošku pojistil. Vyhrál tuto Rz s náskokem necelých 3s na Radka. Radkova specialita jsou ovšem poslední dvě Rz a ta druhá nás teprve čekala. Všichni jsme netrpělivě čekali kdo udělá nějakou chybu. Ta nepřišla ani na jedné straně, ale dravější jízda vynesla vítězství v Rz na stranu Radka. Náskok v Rz nebyl veliký a tak nakonec se z prvního místa radoval Honza Petr. Radek za ním zaostal o 2,58s. Na třetím místě se na tyto dva supy koukal Vláďa Krejčík. Tomu se nepovedlo udržet přímí kontakt a ve výsledku ztratil na první místo necelých 22s.
 
  Za nimi se nedařilo držet krok Lukášovi a Martin mu nakonec uskočil o 23s. Na tomto rozdílu měl veliý podíl přední diferenciál. Lukášovi se rozpadl hned během 6Rz a jízda s "čtyřkolkou - dvoukolkou" nebyla to pravé pro jeho jezdecký styl, ale rychle se s tímto hendikepem srovnal a jel co to šlo.
 
  Šesté místo si nakonec ukořistil Pepa. Výměna motoru byla krok dobrým směrem a časy o tom i napovídaly. Tím pádem se před ním musel sklonit i Libor a ml. Maty. Ale samy mezi sebou se museli hodně hlídat. Nedalo by se říci, že ještě před poslední Rz by neměl ten druhý možnost se dostat výše. Libor si radši vytvořil drobný náskok a ten si udržel až do cíle. Nakonec na mladého "zbylo" osmé místo.
 
  O devátém místě se mělo rozhodnout v poslední Rz. Mezi mnou a Petrem byl rozdíl 0,05s. Petr vypadal docela v pohodě, za to já jsem na něj stáhnul docela velkou časovou ztrátu a chtěl jsem před něj. Nebylo to nereálné, ale nakonec jsem byl při jednom sjezdu příliš rychlý a kolostřešní varianta se nechtěla otočit. Tak jsem musel jít pomoc a to mě stálo deváté místo. Neboť Petr si držel svoje tempo a v poslední Rz se vyvaroval chyb. Ale i tak to byl pro mě úspěch a párádní souboj.  Po dvou protrápených soutěžích konečně dobrý pocit, na který jsem čekal.
 
  Za hranicí první desítky nakonec dokončil soutěž Luboš Hrstka. Ten se avizovaného souboje s Mírou radši vyvaroval a vytvořil si náskok. Míra se opět potýkal s problémy se svým regulátorem. I nový "čerství" regulátor velice rychle chytl nemoc toho předchozího a Míra byl ze hry o lepší než 11místo. ( zřejmě ta baterka co?)
 
  Svůj vlastní hrobeček si vykopal Maty st. Ten se pokusil nasadit do závodu novou zbraň a to v podobě soupravy M11. Ta ovšem nesplňovala ani z části nároky řidiče a dělala si někdy co chtěla. Maty házel vinu na auto, ale tam to nebylo. Začala se stupňovat i jeho nálada. S velkým očekáváním jsme snad všichni čekali kdy narostou M11 křídla. Tento zázrak se nekonal a Maty si jí nakonec donesl domů nepoškozenou. ( Rada: Tak se pozná opravář, třísk do toho a po pr.... :) )
 
  Generálka před setkáním mistrů se vydařila. Byli jsme upozorněny na nějaké "maličkosti", na které si musíme dávat pozor, ale vesměs spokojenost. Já osobně velice spokojen, svezl jsem se a dovezl jsem si domů i skvělí pocit. KONEČNĚ!
 
Hodnocení vítěze

Alf (Aleš Horák)