Mikula show

   Týden po proslulém honění čertů se opět honili nadšenci Rc modelů po paralelní rychlostní zkoušce v Havlíčkově Brodě. Počasí slibovalo opět zimu a dá se tak trochu říci, že ranní počasí bylo stejné jako v loňském roce. Po vybalení všech kravinek a serepetiček došlo na stavění stanů. Co si budeme povídat téměř všichni se báli, že ty trubkové systémy potažené rádoby látkou budou promokat, ale všechno bylo úplně jinak. Namrzlá voda fungovala jako povlak na pálených taškách a tak jsme si pod stany připadali jak doma.

  Začalo se postupně sjíždět celé jezdecké pole. Nebylo nás nakonec tolik, ale dorazili všichni co měli. Předpovědi kluků s nějakým tím teploměrem v ruce se plnili tak z 80%. Už při tréninku sem tam spadla nějaká ta vločka. Vloček přibývalo a celá trať byla čím dál tím atraktivnější nejen pro jezdce, ale i diváky.

   Po vylosování skupin, kde si Jirka Hadrava řekl (tipnul si to v tipovačce), že bude mít prostě jednu z jedniček, tak si ji vytáhl. Všichni jsme si vylosovali nějaký ten lísteček s číslem a pak začala pracná diskuze. Kdy já to budu startovat. Nakonec nám to musel vysvětlit Panďuláček svým jasným - Ty nevíš kdy startuješ? Já taky ne :D .Skupiny probíhaly celkem v poklidu sem tam si někdo udělal kulturní vložku skluzem a nebo nějakým tím efektním vyrovnáním svého tělesného příbytku, ale docela dobře se držel harmonogram. Jízda na traťi taky doznávala změn a především na stadiónu se jela palba pro lidi a dá se říci, že všichni předváděli krásný sport. Druhá půlka trati po ochozech se jela hodně na citlivej plyn. Krapet to tam bahnovatilo. Tam se nevyplatilo riskovat.

   Už od začátku diktovala tempo především mládež. Ty si už od ranních hodin počínali na trati jak mouchy v rokli. Kluci se prostě nebáli a šli do všeho po hlavě. Krásný příklad byla šikana po rovince. V tu chvíli bych nechtěl sedět v autě. Ono řídit se na plnej plyn do vlnové šikany a řvát na Bouchače " Zpooooomallll vo.. je tam vingl!!!!" to by bylo minimálně na vystoupení a převlečení, ovšem pokud to vyšlo bylo to vždy místo kde se dalo hodně získat. Ne vždy to ovšem vyšlo, ale nezkusit to by byl hřích. Batky si sem tam stály za heslem  "Nepodržim nevyhraješ". Holt se holkám taky moc nechtělo makat v mrazu.

  Prošli jsme si postupně všichni skupinou a vytvořily se dvojice do dalších bojů v pavouku. Tam nejlépe bruslil Jan Brich. Postupně se dostal až do finále. Z téže skupiny se dostal až do finále i Filip Strahal. Podotýkám, že první tři byli v jedné skupině = Alfův systém elektrospojů fungoval na jedničku. Za pomoci ředitele nadnárodní elektro společnosti (Peťo nemůžu dělat Rossu reklamu sorry) se veškerá má zapojení povedla zdárně zhotovit a splnila účel. Finále splnilo perfektně to co mělo. Jelo se na dvě vítězství a kluci jeli 3 jízdy, což dávalo napětí až do posledního metru. Rozhodla asi vzdálenost 2m. Tito dva zavřeli dveře finále Michalovi Bouchnerovi a Ondrovi Němcovi ( vítěz své skupiny). Kluci si to dali o třetí flek a ten si do kožichu přidala ovce (Michal).

   Prostě akce jak má být. Dobrá nálada, sranda a i snesitelná zima, tak to byla letošní poslední soutěž v Havlbrodě.

P.S. Snad se časem dočkáme i ostatních výsledků viď KUBO :D

Alf (Aleš Horák)